Zvířátka ze zoo
Promluvili jste si někdy se zvířaty v zoologické zahradě? Pokud ne, přicházíte o velkou legraci! Mají pro vás řadu neuvěřitelných příběhů, kterými vás rozveselí. Naštěstí se našel někdo, kdo jejich řeči rozumí.
Panda červená
Panda seděla na větvi stromu. Před ní stál klučina a povídali si. Myslel jsem, že řeč zvířat umím jenom já. Ale jak vidím a slyším, umí to i některé malé děti. Nechtěl jsem ty dva v povídání rušit. A tak jsem si šel ke stánku koupit párek v rohlíku. Když jsem se vrátil, ptala se panda klučiny: „A kolik je ti let?“ „Čiži,“ řekl klučina. „Ale říkám to takhle proto, že se to velkým líbí. Už to umím správně i slabikovat: bu-dou mi čty-ři.“ „A jak se jmenuješ?“ zeptala se ho panda. „Fanda.“ „A já jsem panda,“ řekla panda. „Panda a Fanda, to je fakt legrace. Ale já nejsem jenom panda. Já jsem panda červená.“ „A já jsem Fanda Červenka.“ To už byla taková legrace, že jsem se musel smát i já.
„A to by mě zajímalo,“ byla zvědavá panda, „jak ses dozvěděl, že existuju?“ „Měl jsem tě doma, dostal jsem tě pod stromeček.“ „Počkej, pod jaký stromeček? Tomu nerozumím.“ „Ále,“ řekl Fanda. „To by bylo na dlouhé povídání. Mohl bych říct na Vánoce nebo od Ježíška. Ale tomu už bys nerozuměla vůbec. Zkrátka, měl jsem tě doma, hráli jsme si spolu, ale mluvit jsme spolu nemohli.“ „Aha,“ přikývla panda, ale nerozuměla tomu ani za mák. „A tak jsem doma řekl, že bych tě rád viděl, to ti vyslabikuji, o-prav-dic-kou. A tak si tu teď v zoo můžem spolu povídat.“ „Tomu rozumím a moc se mi to líbí. Já bych si povídala s dětmi ráda. Řekla bych jim, co jsem řekla na začátku tobě. Že jsem za nimi do zoo přišla až z Číny, že jsem bydlela vysoko v horách, že je ještě jedna panda, ale ta není červená a je to jenom sestřenice, a tak…“ „A to by se líbilo i mně,“ přitakal Fanda. „Aby si děti nemyslely, že jsi jenom hračka z molitanu.“ „No jo,“ řekla panda. „Ale jak to zařídit?“ Ale Fanda už věděl. „Založíme pandaklub a pozveme do něho všechny děti.“ „To beru,“ souhlasila panda. „Bude to Fandapandaklub.“ „Fandu můžeme zkrátit,“ řekl Fanda. „Ať je to FANKLUB PANDA.“ Tak hurá do fanklubu a do zoo! Bereme každého, kdo rozumí naší básničce:
Panda přímo ze své vlasti
zamířila do hračkářství.
A z hračkářství za chviličku
dál do dětských pokojíčků.
Odtud její stopa jde
k zoologické zahradě.
