Viktor a případ zmizelého psa
Když chcete s dětmi napětí. Když máte rádi dobrodružné příběhy. Když vaše děcka chtějí psa!
Sáhněte už po druhé knížce Pavlíny Jurkové a Jarmily Vlčkové, která vás opět za ruku zavede do jiného prostředí, než kde žijeme. Dynamického Viktora známe už ze Záhadné tety Bobiny a tentokrát hned na úvod knihy dostal od tetičky voříška – jako prázdninový dárek. Ale jak už prozrazuje sám podtitul, pes je rázem fuč. Hledat se jej však rozhodne nejen Viki, ale i jeho nová a svá kamarádka Žofie, její ezoterická máma Luna, teta Bobina i starý známý Klub dlouhánů.
Velikosti písma, řádků i krátkou délkou kapitol je detektivní story plná divokých zvratů pěkně vhodná k samočtení už pro třeťáky (možná i mladší), a když po ní sáhnete společně: vy děti se těšte na tři třídní výlupky, nudnou výuku a pořádná odpolední dobrodružství v jabloňovém sadu i v extravagantní maringotce za městem. A vy dospělí se zase budete bavit společenskou animozitou mezi upjatou právničkou s bílým gaučem (Viktorova maminka) a volnomyšlenkářskou sociální pracovnicí s ametystovými vlasy (máma Žofi). A to je dobře, protože i děti by měly vědět, že všichni dospělí nejsou jedna parta. Ostatně jeden z podezřelých z krádeže psíka v parku bude i bezdomovec Cvrk, a právě stránky o jeho kudrnatém životním příběhu, o naději i o organizace Naděje, ve které fialová maminka Luna pracuje, myslím, patří k nejsilnějším momentům knihy. Pro mě tedy spolu s beznadějí v poslední třetině knihy, kdy vyšetřovací parta psa Seneku najde, jenže úlisný zloděj jim neočipovaného vořecha odmítne vrátit. Expozice, kolize i krize jsou vám teď jasné a k finálním peripetiím už jen prozradím, že se do nich zapletou prvky výrazně divadelní i až netradičně romantická svatba.
Ostatně obě spisovatelky v sobě opět neskrývaly ani výborné herečky, a tak celé vypravování moc hezky odsýpá a lesní scéna, ve které tetě Bobině povolí nervy a vyrve Jaroslavovi troubu z ruky, aby si hlas ze záhrobí na celý noční sad udělala raději sama, si o dramatizaci na divadelních prknech přímo říká.
Knížka v atmosféře barevného listí podzimu, se zelenými písmy tištěnou vnitřní řečí Viktora, je o dětském přátelství, společném nepříteli a napínavém společném tahu proti němu.
Recenze vyšla na blog.rosamitnik.cz
