Strašidlo z 2. B
Sourozenci Vítek a Anička nastupují po prázdninách do nové školy, ale vůbec se netěší. A proč taky? Škola se jim zdá stará a ošklivá. Nikoho ve třídě neznají a spolužáci navíc Vítka začnou obviňovat, že jim dělá naschvály, přepisuje písemky i domácí úkoly, ničí výkresy, schovává přezůvky a vůbec vymýšlí samé lotroviny. Ale co když za to nemůže Vítek? Podaří se mu odhalit, kdo za těmi neplechami stojí? A co to vlastně šramotí ve starých kamnech ve třídě?
Začtěte se do vyprávění a odhalte tajemství třídy 2. B. Čeká vás příběh trochu tajemný, hodně zábavný i krapet poučný.
„Tak honem vstávat, lenoši! První školní den a hned přijdete pozdě!“ popoháněla maminka Aničku a Vítka. Roztáhla jim v pokojíčku závěsy a pustila dovnitř teplé sluneční paprsky. Jenže těm dvěma se z vyhřátých pelíšků ani trošku nechtělo. „Ach jo, hloupá škola. Nejlepší by bylo, kdybychom tam nemuseli vůbec,“ brblal Vítek. „Ale no tak,“ usmála se maminka. „Moc dobře víš, že do školy se chodit musí. Vždyť by se ti všichni smáli, kdybys neuměl číst, psát ani počítat.“
„Tak ať,“ trhnul naštvaně rameny Vítek. „Mamííí, já tam taky nechci,“ přidala se Anička a schovala se pod peřinou. „Jsi starší, měl bys jít své sestře příkladem!“ pokárala
maminka Vítka. „Pche, o dvě minuty,“ ozvalo se pod peřinou. A Anička měla pravdu. Byli totiž dvojčata. Vítek byl sice starší, ale jen o dvě minuty a to se nepočítá. Oba měli
blonďaté vlásky, veliké modré oči a byli si podobní jako vejce vejci. Maminka jim často říkávala, že jim z každého oka kouká sto čertů. Anička se vždycky běžela honem podívat do zrcadla, ale nikdy žádného neviděla. „Ty jsi moje malá rozumbrada,“ smála se jí maminka a hladila ji při tom po vláskách. Jenže dneska se maminka nesmála. Naštvaně stáhla z Aničky peřinu. „Ať už jste venku! Nebo se opravdu rozzlobím!“ To Vítek s Aničkou nechtěli, a tak jim nezbylo nic jiného než vyskočit z postelí a vypravit se do školy.
Nebylo to tak, že by vůbec neměli rádi školu. Vždyť už jsou velcí, dnes se z nich stanou druháci! A docela určitě by se normálně do školy i těšili, teda alespoň kdyby šli do své staré školy. Nemohli by se dočkat, až uvidí kamarády, hodnou paní učitelku i jejich krásnou třídu v moderní škole. Jenže tam už nepůjdou. O prázdninách se totiž s rodiči přestěhovali a dnes nastupují do úplně nové školy.
