Skopičiny kocoura Silvestra
Spisovatelka a dětská psycholožka Zuzana Pospíšilová má na svém kontě již řadu titulů pro děti. V její tvorbě mají převahu pohádky, ale věnuje se také poezii nebo výukovým textům. V polovině ledna se k jejím vydaným pohádkovým příběhům přidaly i Skopičiny kocoura Silvestra. Jak oslovily maminku Věrku a její tři syny?
Skopičiny kocoura Silvestra jsou naší třetí knížkou od Zuzany Pospíšilové v naší knihovničce.
Musím říci, že po příbězích ukňouraného hlemýždě Palmáce, kterého si moje děti vysloveně zamilovaly, a knížce Konec zlobení, kterou jsem si zase velmi oblíbila já, jsem byla na novinku velmi zvědavá.
Skopičiny kocoura Silvestra jsou určeny pro začínající čtenáře. Líbit by se mohly zvláště dětem, které mají rády zvířátka, protože všemožnou zvířenou se to v příbězích i na obrázcích jenom hemží.
Hlavním hrdinou je kocourek Silvestr, který celý příběh vypráví v první osobě. To mé děti zpočátku dost překvapilo. Dosud jsme se při čtení s ich- formou nesekali.
Jednotlivé příběhy jsou vzhledem k předpokládané úrovni čtenářů velmi krátké, ale plynule na sebe navazují, takže pokud čtete knížku menším dětem, není problém jich spojit hned několik do delšího vyprávění.
Kocourek Silvestr žije se svou paničkou – babičkou v domku u zoo. Pokud zrovna nespí, zcela jistě se snaží přestrojit se za nějaké exotické zvíře, aby takto v zoo získal obdiv návštěvníků. A nakonec se mu to i podaří! Jak se mu to povede, to vám ale neprozradím.
U knížek Zuzany Pospíšilové nikdy nechybí spousta hezkých obrázků. Tentokrát jsou od Linh Dao, která už ilustrovala celou řadu encyklopedií Pavly Hanáčkové věnovaných zvířatům. Obrázky jsou to roztomilé a někdy i vtipné (zvláště ten se želvou bez krunýře vyvolal nadšení).
Pokud máte některou knížku Zuzany Pospíšilové doma, právem očekáváte ještě něco navíc. V tomto případě jsou to hravé básničky, úkoly a rébusy pro děti. Ty tvoří zhruba polovinu knížky, takže jsou součástí velmi podstatnou. Řekla bych i velmi povedenou. Jako maminka předškoláka jsem v nich našla úkoly rozvíjející předčtenářské i předmatematické dovednosti, nechybí tu ale i úkoly pro již čtoucí děti.
Pokud mají vaše děti rády obrázky zvířátek a umějí číst kapitálky, určitě si je hodně užijí. Aspoň mého šestiletého syna bavily zřetelně více než vlastní příběh. Čtyřletý a dvouletý syn z nich zvládali jen některé.
Obecně bych řekla, že zatímco vyprávění je určeno i malým dětem, úkoly jsou spíše pro děti těsně před první třídou a prvňáčky. Je tedy možné, že pokud si knížku oblíbíte a budete ji využívat dle momentálních schopností svých dětí, vydrží vám i několik let.
Jsem ráda, že jsem se mohla s touto knihou z nakladatelství Grada seznámit a věřím, že se k ní s mými malými posluchači ještě vrátím.
Věrka
Recenze vyšla na webu pracujici-mama.cz