Školnice Valerie se ujímá vedení
Vítejte v závěrečném příběhu o záhadné školnici Valerii!
Všichni už vědí, že Valerie čaruje. Tajemná kráska má nyní před sebou poslední kouzelnickou misi. Splnit ji, to bude chtít hodně dobrý nápad. Ve hře je totiž sám pan ředitel. Naštěstí má ten starý mrzout slabost pro sladkosti.
Tajemná kráska s netopýřím tetováním proměnila nudnou a smutnou Pátou základní školu k nepoznání. Něco důležitého ale ještě zbývá zařídit. Před Valerií je poslední úkol, ve kterém hlavní roli sehraje sám pan ředitel. Bez kouzla se to ale neobejde ani tentokrát. Bude to kouzlo docela sladké…
Další vyprávění Zuzany Pospíšilové volně navazuje na knihy Školnice Valerie v podezření a Školnice Valerie odhalena. Opět se v něm setkáte s působivými ilustracemi úspěšné výtvarnice Zuzany Osako.
CO SE ZASE DĚJE?
„No konečně! Všude vás sháním,“ hlaholila už z dálky školnice Valerie.
Nikdo si toho nejspíš nevšiml, ale Martinovi se Šimonem to neuniklo. Ještě než se druháci vrátili do své třídy, jejich pan
učitel na školnici mrknul a pak lehce přikývl i směrem k nově příchozí slečně nebo mladé paní.
„Co se zase děje? Hoří snad?“ zeptal se podrážděně pan ředitel. Při pomyšlení na další pohromu mu na čele vyvstaly
krůpěje potu.
„Tady slečna Darina se chce ucházet o místo učitelky. Říkala jsem jí, že asi nikoho nehledáte, ale chtěla mluvit přímo
s vámi,“ oznámila mu Valerie. Přitom se nepřestávala usmívat. Ona se vlastně usmívala pořád.
„Dobrý den, já jsem Darina a chci se zeptat, jestli byste pro mě neměl práci. Jsem učitelka a mám už nějaké zkušenosti. Vždycky jsem učila na prvním stupni. Ze všeho nejraději učím třeťáky,“ řekla jedním dechem a natáhla ruku, aby ji panu řediteli podala.
Pan ředitel nechápavě pozdvihl obočí. Opravdu je to jenom náhoda? Nejspíš se na něj opět usmálo štěstí. Nabídnutou
rukou na seznámení potřásl, ale nevypadlo z něj ani slovo.
„Už toho dost umějí a ještě moc nezlobí,“ dodala na vysvětlenou Darina. Myslela si, že se pan ředitel diví tomu, že má nejraději třeťáky.
„Zrovna se uvolnilo místo. Budete učit tuhle třetí třídu,“ rozhodl pan ředitel. „Tedy pokud dokážete otevřít dveře,“ dodal a znovu zavřel dveře, které se Patrikovi podařilo otevřít. Tentokrát se nechápavě zatvářila paní učitelka. Pomyslela si,
že to je podivný přijímací test, ale udělala, co se po ní žádalo. Vzala za kliku a rázem byla ve třídě. Žákům se představila sama. Pan ředitel měl myšlenky úplně jinde. Z tolika nervování mu vyhládlo a myslel teď jenom na svačinu. Těšil se na své dva koláče.
Ještě nikdy nebyli žáci této třídy šťastnější. Nová paní učitelka byla opravdu báječná. Usměvavá, milá, přátelská a všechno uměla trpělivě vysvětlit. Vyučování jim dnes rychle uteklo. A nebylo to jen těmi potížemi se dveřmi.
DALŠÍ ČARODĚJNICE
Všichni se svorně rozesmáli. A smáli se ještě víc, když Pepík začal scénku se dveřmi předvádět.
„Je vám doufám jasný, že jsou za tím zase nějaký čáry?“ ujišťoval se Vojta. Kluci přikývli. Nepochybovali, že to jistojistě narafičila školnice Valerie.
„Její plán dokonale vychází,“ nadhodil Martin.
„Učitelka se urazila a odešla. Ale hned nato se zase objevila nějaká nová,“ vysvětlil Šimon. Pak se na chvíli odmlčel, aby si to kluci z béčka srovnali v hlavě.
„A víte, kdo je ta nová učitelka?“ Vojta s Pepíkem zavrtěli hlavou.
„Jmenuje se Darina a je to nejspíš jedna z těch, co jsme viděli tehdy v noci na tý tajný schůzi.“
„Takže další čarodějnice!“ potvrdili Vojta s Pepíkem jednohlasně.
„Přesně tak,“ přikývli Martin se Šimonem.
„Znáte nějakýho třeťáka? Mohli bychom se zeptat na podrobnosti.“
„Myslím, že Lukáš tam má ségru,“ napadlo Vojtu. Než se kluci rozešli, přemýšleli o tom, co se stane zítra.
„Která třída bude na řadě teď?“ zajímalo Šimona.
„Vsadím se, že to budou deváťáci,“ přesvědčoval ostatní Martin.
„Já bych sázel na šesťáky,“ přidal se Pepík. „Jejich učitelka je fakt hustá!“
A tak si své tipy zapsali, aby se později nehádali, kdo měl pravdu.
