Příběh hasičské cisterny
Každý kluk touží po pořádném hasičském dobrodružství. Hasiči jsou stateční, odvážní, žhaví do řešení každého problému a se vším si poradí. A takový je i malý Jirka. Chodí sice teprve do první třídy, ale bydlí vedle hasičské zbrojnice, a tak může občas hasičům pomáhat. A jde mu to dobře. Jak by taky ne, když jeho nejlepší kamarádkou je hasičská cisterna.
Hoříte zvědavostí, co všechno Jirka zažije? Pusťte se do čtení. Tahle knížka potěší začínající čtenáře a všechny hrdiny, kteří se chtějí stát opravdovými hasiči.
Setkání s náčelníkem
Jirka chodil za Tatrou téměř každý den. Pokaždé si otevřel vrata hasičské zbrojnice svým kouzelným klíčkem, vlezl cisterně do kabiny a zaposlouchal se do jejího vyprávění. Tatra mu povídala o tom, co všechno už zažila. Některé příběhy byly veselé a jiné zase smutné. Ale všechny měly jedno společné. Šťastný konec. „Jsi kouzelná Tatra,“ usmíval se Jiřík. „Proč si to myslíš?“ divilo se hasičské auto. „Protože se ti vždycky podařilo každého zachránit,“ odpověděl hošík. „Až budu velký, taky se stanu záchranářem.“ Pak si sundal vestu a lehl si. V kabině bylo teplo. Zaposlouchal se do dalšího příběhu a pomalu začal usínat. „Ale to se podívejme! Kohopak to tady máme?!“ probudil Jirku něčí hlas. Probral se a vyjeveně zíral do tváře jednoho z hasičů. „Já-já-já já jsem tady asi usnul,“ vysoukal ze sebe.
„Nepovídej! Co tady děláš?“ mračil se hasič. „Sem žádné malé děti bez dovolení nesmí!“ „Ale já nejsem malý! Už chodím do školy! A taky
umím číst a psát,“ vysvětloval Jiřík. „Až budu velký, budu jezdit s touhle Tatrou a zachraňovat každého, kdo to bude potřebovat.“ „Aha! Takže ty chceš být taky hasičem,“ řekl
muž už vlídnějším hlasem. „Já jsem náčelník této hasičské jednotky. Jsme dobrovolní hasiči.“ „A co znamená to dobrovolný?“ zeptal se zvědavý Jirka. „No, víš, to máš tak,“ řekl náčelník. „Běžní hasiči mají tuto práci jako své hlavní povolání. Jako třeba učitelé nebo prodavačky v obchodech. Jsou ale i dobrovolní hasiči, kteří nemusí zachraňovat každého. Jsou záchranáři ve svém volném čase. Je to podobné, jako když navštěvuješ nějaký zájmový kroužek. Rozumíš?“ „Aha! Takže vy, dobrovolní hasiči, zachraňujete proto, že chcete,“ řekl Jirka.
„Přesně tak!“ usmál se náčelník. „A teď už upaluj domů.“ „A můžu zase přijít?“ zeptal se hošík. „Přijď,“ řekl náčelník. „Stejně bys přišel. I kdybych ti to zakázal.“
