Plnou parou do pohádky

„Pravdou však je, že tato bílá paní není vymyšlená. Ke zřícenině hradu se váže pověst, která praví, že se tajemná bílá postava zjevuje a pomáhá vždycky tam, kde má dojít k nějakému neštěstí.“

Není to tak dávno, co krajinou uháněly parní mašinky, pískaly na své píšťaly a doprovázela je oblaka hustého dýmu. Lokomotiva Třistadesítka vypráví společně s ostatními mašinkami pohádkové příběhy o setkání s vílou, vodníkem a dalšími nadpozemskými bytostmi. Nechybí ani povídání o starostech i radostech ve výtopně a na železniční trati.
Součástí knížky jsou vystřihovánky papírového modelu nádraží s železniční stanicí, parní lokomotivou a vagóny, které si děti můžou okopírovat na tvrdší papír a sestavit dle návodu v knížce.

Pravdou je, že mne, jako dospělého čtenáře, zaujala kniha Plnou parou do pohádky úplně z jiného důvodu, než mého syna, kterému jsem předčítala před spaním. A to proto, že mašinka Třistadesítka, která vypravuje příhody, je z Nového Jičína a brázdí okolí podél řeky Odry, což je mi velmi blízké – jsem z Ostravy a líbí se mi to pomyšlení, že zrovna tady někde taková mašinka je.

Když budete svým dětem předčítat, nebo si vaše ratolesti budou číst samy, objevíte spoustu zajímavých věcí, které se staly nejen Třistadesítce, ale také ostatním lokomotivám a mašinkách v železniční stanici.
Není to jen o potkávání bájných a nadpozemských bytostí, ale také o přátelství a všedních starostech.

Líbilo se mi, že každá příhoda v sobě ukrývala jisté ponaučení, někdy to bylo něco zásadního, jindy méně, ale pokaždé jsem měla dobrý pocit, jakmile kapitola skončila. Je pravdou, že kapitoly jsou trochu delší, takže pro úplné prcky, co neudrží pozornost, to ještě není, ale pro ty starší už to stoprocentně stojí za přečtení.

„Meluzína se nedala umlčet. Běsnila a kvílela někdy i celou noc. Vesničané byli nevyspalí a ráno se probouzeli s pořádnými kruhy pod očima. Když už měli toho řádění dost, rozhodli se společně, že lůmky zasypou. A jak řekli, tak udělali.“

Plnou parou do pohádky si ilustrovala sama autorka všech příběhů, což obdivuji. Obdivuju, že někdo umí napsat pohádkové příhody, které baví kolikrát i dospělé, a když si k tomu sám autor ještě doplní ilustrace (které jsou v této knize fakt propracované a troufám si tvrdit, že naprosto luxusní), nezbývá mi nic jiného, než před autorem smeknout.

Pokud máte doma malého mašinfíru, nebo jen malého čtenáře, který hledá a chce číst zajímavé příhody, kde je trochu tajemna, ale nejen toho, určitě se podívejte po knize s příběhy Třistadesítky – Plnou parou do pohádky.
Písmo je většího fontu, a navíc je text skvěle rozdělován na kratší odstavce, takže i těm mladším čtenářům se jistě bude toto vyprávění dobře číst.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Plnou parou do pohádky můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Recenze vyšla na webu daramegan.cz