Pekelné příběhy čertí babičky

„Dutohlave, já se asi pekelně rozzlobím. Tak se mi zdá, že si nečistíš uši, protože vůbec nerozumíš tomu, co ti říkám.“
Pak si ale pro sebe zamumlá: „Chm, jestli ono je to vůbec těma špinavýma ušima. To jeho jméno… Dutohlav,“ přemýšlí babička. Stoupne si k čertovi a zaťuká mu na hlavu. „Ťuk, ťuk,“ ozve se dutý zvuk.“

Čertí babička je pro každé peklo hotový poklad – má síly a elánu za sto čertů a se vším si ví rady. Chcete se dozvědět, co udělala, když odhalila krádež ve spíži, jak vyráběla netopýří sádlo nebo kde si v pekle obstarala borůvky do koláče? Pusťte se do čtení a dozvíte se odpovědi na všechny své zapeklité otázky.

Autorka, Iva Gecková, se opět překonala. Její kniha Pekelné příběhy čertí babičky je naprosto úžasnou, vtipnou, dětskou knihou, která potěší i dospěláky. Ilustrace, o které se postaral Drahomír Trsťan tomu dodávají už jen pomyslný punc dokonalosti.

Čertí babička není žádnou „pohádkovou“ babičkou, která jen peče koláče a lítá kolem vnoučat. Tahle babička je rázná, dokáže být hlučná, zná téměř všechno a ví téměř všechno – pardon, ví všechno, nejlíp.
V knize Pekelné příběhy čertí babičky na vás čeká několik samostatných příběhů, které ale na sebe více méně navazují a díky babičce a jejímu pekelnému životnímu stylu, se podíváte do pekelné školy, uvaříte si netopýří sádlo na rohy nebo se vydáte na borůvky z pekla přímo do světa lidí.

Autorka do všeho vyprávění dala své znalosti dětského myšlení, a proto je text jednoduchý, ale přínosný. Každé dítě, které si bude číst, nebo mu budou rodiče předčítat, se nejen pobaví, ale také poučí. Spisovatelka nešetřila různými příklady, které děti pochytí a mnohdy i ve svém životě – a v přátelství použijí.

„No to víš, že je to nadělení. Kdo to kdy viděl, aby čert jedl brambůrky, pil kolu a cpal se sušenkama? Kam se podělo tvoje tvoje slušný vychování a smysl pro vytříbený čertí lahůdky, jako sou nakládaní slimáci, chlupatá roláda nebo palačinky se strouhaným kopytem?“

Pekelné příběhy čertí babičky není nijak obsáhlá kniha, takže se rodičům bude dobře při předčítání držet a kapitoly jsou tak akorát krátké. Je zde i mé oblíbené větší řádkování, takže začínající dětští čtenáři nebudou mít problém se vyprávěním pročíst sami.
A také chci něco napsat k ilustracím. Nejsou sice na každé stránce, ale na většině rozhodně ano. Jsou větší, jsou barevné a jsou zábavné. Například ilustrace babičky, které se kouří z uší, u nás doma vede do této chvíle, malý si stále ukazuje na uši, dělá divné zvuky, a já jako správná máma vím, že je čas na čertí babičku.

Pokud máte doma malého čertíka, čertici nebo klidně i andílka, určitě se po této knize podívejte. Pekelné příběhy čertí babičky je totiž vyprávění, které vaše děti nejen pobaví, ale také poučí a věřím, že společně s rodiči u této knihy stráví spoustu skvělých okamžiků.

Hvězdné hodnocení:

Recenze vyšla na webu daramegan.cz