Lucinka, Kubík a miminko

Autorka a ilustrátorka dětských knih, Eliška Mauleová, se zabývá uměním většinu svého života. Vystudovala Státní uměleckou školu Jagellonskou v Plzni, ale také literaturu a dánský jazyk na Karlově univerzitě. Své obrazy vystavovala v zahraničí a také se zúčastnila mnoha výtvarných soutěží. V současné době má ve své bibliotéce tři knihy. Kubík a autíčko (recenze), kterou jsem vám již představovala. V roce 2020 vyšel také titul Lucinka a kouzelná zvířátka a nejnovější počinem je Lucinka, Kubík a miminko, které stejně jako předešlé publikace vyšel u nakladatelství Grada – Bambook.

Všechny tři knihy jsou si podobné výtvarným stylem, který autorka při tvorbě kreseb použila. Jsou takové veselé, ale přesto ne vždy tělesně úměrné, což působí vtipným a lehce snovým dojmem. Zábavné barevné ilustrace jsou jednoduché, osvěžující a vhodné zřejmě spíše pro mladší publikum, jelikož i příběh je prostší a přitom plný emocí a nápaditosti.

Předpokládám, že se autorka snažila svou tvorbu přiblížit menším dětem, pro které jsou knihy určené. Dle mého se jí to rozhodně povedlo, ač to možná dospělé nenadchne, tak děti reagují na příběh a dokáží o něm přemýšlet a vyprávět jej.

Zatímco v publikaci Kubík a autíčko šlo o hraní, ryze pro chlapce, tak tentokrát autorka cílí na holčičky i chlapečky. Námět se totiž týká nového sourozence. Jak se s miminkem děti sžívají a jak miminko reaguje je s lehkostí zobrazeno, i když autorka se omezila spíše na ty radosti, než na strasti, které s novým přírůstkem do rodiny mohou nastat. Podstatné je, aby se děti na sourozence těšili a to z příběhu snadno vyznívá. Kniha je tak vhodná pro ty, kteří chtějí svým ratolestem ukázat, že se brzy mohou těšit z miminka.

Jednoduché texty jsou psané písmem větší velikosti a obvykle krátké. Věta až odstavec, takže pro prvňáčky je čtení jako dělané. Děti se dozví, jak se k sourozenci chovat a že se neděje nic špatného, když do rodiny přibude miminko, není se tedy čeho bát. Ukazují mu hračky, zajímají se o něj. Akorát by mohlo být pro některé děti zvláštní, že mamince je miminko v bříšku vidět. Autorka kresby přizpůsobila, aby si děti nemuseli dítko v lůně jen představovat, ale skutečně ho viděly, což ne všechny děti přijímají bez otázek.

I když dospělý čtenář počin neocení, tak dětem se jednoduché, dynamické a veselé čtení s důrazem na rodinu a lásku mezi rodinnými příslušníky opravdu líbí. Mám to vyzkoušené nejen na svých ratolestech. Oba moji kluci si Kubíka a jeho hračky oblíbili a líbilo se jim, jakým směrem se příběh stáčí.

Recenze vyšla na webu svet-mezi-radky.cz