Kubík Šikulík
Kubík Šikulík je ten nejšikovnější vynálezce, jakého si jen dokážete představit. Seznamte se s jeho neuvěřitelnými nápady! Každý Šikulíkův vynález má svůj vtipně ilustrovaný a tak trochu bláznivý příběh, který přiláká ke čtení nejen začínající čtenáře.
Kubík Šikulík je malý šikovný kluk. Vymýšlí, vynalézá, kutí a vyrábí, to všechno on dovede. Zrovna nedávno si vyrobil… Právě tak začíná každá kapitola z příběhů o malém šikulovi, který vyrábí věci, které ještě nikdy nikdo nevymyslel – aktovku samochodku, robopsa Edisona nebo koloběžku umělkyni a spoustu dalších překvapivých věciček, s nimiž zažije nečekané situace.
Pohádkové příběhy oblíbené autorky Lenky Rožnovské jsou plné fantazie a skvěle je doprovázejí atraktivní ilustrace Zdeňky Študlarové.
Kubík Šikulík je malý šikovný kluk. Vymýšlí, vynalézá, kutí a vyrábí. To všechno on dovede. Zrovna nedávno si sestrojil autíčko.
Kubík chtěl autíčko nastartovat, to ale udělalo jen vrrm škyt, a nic.
„Copak se ti nelíbí?“
„Nemám šťávu,“ motorovým hlasem zabručelo autíčko.
„Jsem to ale popleta, vždyť jsem do tebe nenalil benzin,“ plácl se do čela Kubík Šikulík.
„Fuj, co to do mě liješ, nechutná mi to,“ zlobilo se autíčko a vyplivlo benzin. „Chci limonádu, nejlépe malinovou.“
Kubík Šikulík do autíčka nalil limonádu.
„To je ono, nastup si, jedeme,“ zatroubilo autíčko a rozjelo se. Když jelo, motor spokojeně pobrukoval:
„Jen s malinovkou jedu stovkou, mám ty správné otáčky.
Jen s malinovkou jedu stovkou, dávám pozor na značky.
Jen s malinovkou jedu stovkou, nemyslím já na plačky.“
Autíčko s Kubíkem Šikulíkem projelo ulicí, z kopečka se svezlo jako jazyk po lízátku, avšak do kopečka to nějak vázlo, až se autíčko zastavilo úplně.
„Proč stojíme?“ podivil se Kubík Šikulík.
„Došla mi šťáva,“ vzdychlo autíčko.
„Ale já už žádnou limonádu nemám.“ Kubík prohledal batůžek. „Na svačinu jsem vzal jen housku se sýrem, piškoty a dva bonbony.“
„Sýr, brr,“ zašklebilo se autíčko, „dej mi piškoty.“ Kubík dal autíčku jeden piškot, potom druhý a po třetím piškotu se autíčko znovu rozjelo a zase si zpívalo:
„Nedělám já drahoty, jen když mlsám piškoty, piši piši piškoty.“
Než se Kubík s autíčkem dostali domů, autíčko spořádalo všechny zásoby z batůžku.
„To byla jízda, viď?“ pochvaloval si Kubík. Autíčko si však povzdychlo: „Ach, nebyla, cítím se nějak bolavé, och.“
Bylo třeba zjistit, proč se autíčko necítí dobře. Kubík nadzvedl kapotu. „Už to vidím, všechna ozubená kolečka mají kaz. A ani se nedivím, když tolik mlsáš.“ Kubík Šikulík opravil pokažená kolečka a autíčku se ulevilo.
„A příště, autíčko, žádné sladkosti!“
„Žádné, přísahám na motor,“ přislíbilo autíčko a vjelo do garáže.
