Kouzelný pelíšek
Babička Markéta ví o bylinkách vše – kdy se mají sbírat, jak je sušit a proti jakým neduhům pomáhají. Co se ale stane, když chce pomoci starému pejskovi, který už nemůže chodit?
Nechte se překvapit stejně jako její malé vnučky a začtěte se do příběhu o tajném dobrodružství, splněných přáních a kouzelných bylinkách.
Babička Markéta neměla daleko do kouzelné babičky. Kdekdo by si ji s ní mohl dokonce splést. Nejen že peče buchty, vaří marmelády, ale taky rozumí léčivým bylinkám. Pozná, kdy se mají sbírat květy, listy nebo kořínky. Ví, jaké neduhy bylinky zahánějí. Umí je správně nasušit a vyrábí z nich léčivé čaje a sirupy. Teď je zrovna čas na mladé smrkové výhonky, které nově narostly na koncích větviček a ještě nepíchají. Navíc dokážou zahnat kašel. Pro mladé smrkové jehličky je ale potřeba zajít do lesa. Babička si proto připravila proutěný košík, se kterým chodívá na houby. Na hlavu si uvázala šátek. To proto, aby se jí do hlavy nezavrtalo nějaké žíznivé klíště. Obula si pevné boty a vyrazila do lesa. Aby jí cesta rychleji ubíhala, dívala se po bylinkách, které rostly na louce podél pěšiny. Tu se sehnula pro kontryhel, tam uškubla zlatobýl nebo divokou mátu. Přitom si zpívala bylinkovou písničku, kterou sama složila:
„K uzdravení naděje
je pár lístků šalvěje.
Koho v břiše pálí, píchá,
ať si lektvar z máty míchá.
Kdo má kašel, ten by měl
pít lípu a jitrocel.
Bylinky vždy sílu mají,
ke zdraví nám pomáhají.“
Když konečně narazila na mladou smrčinu, udělala si v košíku místo, aby tam mohla přidat mladé smrkové přírůstky. Větvičky musí být čerstvé, pak mají tu pravou
léčivou sílu. To dá rozum, že je neotrhala všechny. Z každého stromečku uždibla sotva tři. Ještě zdaleka neměla hotovo, když ji něco dloublo do nohy. Napadlo ji, že by se měla podívat po kostivalu nebo jalovci. Pomáhají totiž při bolestech kloubů. Pak ale ucítila šimrání, které bylo dokonce doprovázené jakýmsi zvukem. Znělo jako slabé zaštěkání. Babička pustila smrkovou větvičku a podívala se na nohu, která byla naštěstí v pořádku. U nohou jí ale seděl malý pejsek a smutně na ni koukal svýma psíma očima.
