Kniha skřítků náladovníčků

ČTU DCERÁM: KNIHA SKŘÍTKŮ NÁLADOVNÍČKŮ | BAMBOOK

Za poslední měsíce snad všechny matky prošly takovým zátěžovým testem. Nebyla jsem výjimkou, ale je pravda, že po takových 14 dní doma (naštěstí máme zahradu, takže ne čiště jen doma) jsem si už celkem zvykla. I když je jasné, že bylo u nás hodně křiku (hlavně dětí), pištění, pláče, ale i smíchu, jásání a povyku…a takových emocí a nálad, že moje PMS je proti těmto děckým „náladičkám“ vlastně úplná harmonie ?

Děti se prostě už doma nudí a jejich nálady se střídají jedna za druhou, obzvlášť pokud máte doma batole nebo předškoláka. My máme pro jistotu zastoupeny obě „úúúžasné“ věkové kategorie ? A člověk si najednou říká: „Proboha, kam se ztratilo to moje miminko, které plakalo jen když mu opravdu něco bylo…“ ?

To „miminko“ najednou pláče kvůli všemu – třeba i kvůli tomu, že se mu nelíbí že má stejné ponožky, nebo že se mu líbí, že má každou ponožku jinou, že v tv jsou reklamy, že v tv nejsou reklamy, že má barevnou lžičku, že má kovovou lžičku, že má jakoukoliv jinou lžičku než kterou má sourozenec a chce zrovna tu i přesto, že v ruce drží tu identickou co má sourozenec… ? No „důvodů“ se najde několik… asi milion na x-tou ?

Prostě náladovníčci. Ovlivňují každé dítě. Nejen ty naše ? A při čtení této knihy o skřítcích náladovníčcích, jsem opravdu dost často měla pocit, že takového skřítka máme doma a že sednul na jednu nebo druhou (v horším případě na obě :D) dceru ? Dokonce, při čtení knihy, se dcery v skřítcích „poznávaly“ a ukazovaly jedna na druhou, že „tam je jakože ten skřítek“. Horší, samozřejmě, bylo, když se neshodly, ale to by bylo na jiný článek ? Překvapivě si ale spíše podělily skřítky náladovníčky celkem spravedlivě – ale to bude tím, že jsou každá jiná povaha a mají jiné zvyky a tím pádem i jiné nálady a jiné reakce na dané stiuace.

A přesně o tom jsou „skřítci náladovníčci“. Že každé dítě si dokáže najít svého „náladovníčka“ a tak nějak si uvědomí, co dělá zle, protože přeci jen náladovníčci ukazují víceméně na to horší chování. I když je pravda, že příběh, který na ně navazuje zase spíše poukáže na to, jak se náladovníček chová, jak ovlivňuje dítě a jaké to je, když se ho dítě už zbaví ?

ALE pozor, náladovníčci nemají jen zlé nálady, ale někdy i bláznivé a mazlivé. Není to kniha jen o „zlých“ emocích, ale i tak trošku o těch dobrých. I když je pravda, že dcery vždy více zaujal ten „zlý“ náladovníček. Nejvíce se jim líbily „básničky“ o nich na začátku každého popisu náladovníčka ?

Nám se kniha líbila moc, i když přiznávám, že jí nemáme ještě úplně na komplet přečtenou, protože k některým náladovníčkům se vracíme opakovaně – například, když nějakého v průběhu dne „potkáme“, tak pak škodolibě (většinou starší) dcera říká, že si o něm musíme přečíst (protože si myslí, že náladovníčci chodí jen k její mladší sestře…ehm :D). Někteří náladovníčci nás zase až tak nezaujaly, tak jsme ani příběh nedočetly.

Ony totiž ty příběhy jsou celkem „delší“, aby u nich mladší dcera (necelé 3 roky) vydržela. Mají sice jen dvě stránky, ale tím, že tam není žádný obrázek, tak se pozornost udržuje hůře.

Knihu zvládne v pohodě i mladší dítě – od cca 3 let, pokud budete číst jen tu část o skřítkovi a ukazovat si obrázky a případně si povídat o tom, jak svým chováním ovlivňuje chování nás (nejen dětí). Podle mě je to skvělá pomůcka na zvládnutí emocí, které s tím tříleťákem už slušně lomcují ?

Od 5 let už zvládnou i příběhy a jejich porozumění.

Jediné, co (sem tam) až tak nezaujalo byly ilustrace náladovníčků – resp. někteří přišly děvčatům hned „fuuuuuuj“ a osobně si myslím, že kdyby kniha byla ilustrovaná takovým „veselejším“ způsobem (například jako nedávno tu zmíněná kniha o trpaslíkovi Smůlovi), tak by zaujala více dětských čtenářů.

Pro představu uvádím pár jmen skřítků náladovníčků – Vztekálek vzpurný, Průzkumníček neodbytný, Pohádkomil čtivý, Utíkálek neposlušný, Uzurpátor postelový…už z názvů vám je asi jasné, že při čtení knihy se baví jak rodiče, tak děti ?

Kniha o zvládání emocí to úplně přímo není, ale myslím, že může pomoci každé mámě, která má nějakého náladovníčka doma, protože jsem si jistá, že pár z nich se i u vás schovalo :)))

Recenze vyšla na webu spacesusi-mamou.cz