Dva netopýři na talíři

„Bruno byl kluk, kterého neměli rádi. A nebyli jediní. Chodil o ročník výš než Páťa a byl o hlavu větší než všechny ostatní děti ve třídě. Dělal samé lumpárny. Neměl skoro žádné kamarády a těch pár, kteří s ním podnikali neplechu, to dělalo jen ze strachu, aby jim také neublížil. Dokonce i učitelé si s ním nevěděli rady. A jeho tatínek? Ten nikdy nebyl ve škole na třídních schůzkách. Svému synovi nedomluvil, a tak si jeho kluk dělal, co se mu zlíbí.“

Nerozlučné kamarády Páťu s Gábou čekají letní prázdniny a spolu s nimi jedno velké detektivní dobrodružství.
Společně pátrají po ukradených věcech a vydávají se po stopě tajemného obrázku dvou netopýrů, který jim nedá spát. Netopýři se totiž objevují všude, kde se něco ztratí.
Jako rození detektivové děti pomalu rozplétají podivný případ a jsou čím dál blíž k dopadení pachatele krádeží. Zažijí nebezpečí i legraci a poznají, že nikdo není na první dojem takový, jaký se zdá být.
Podaří se jim záhadného zloděje nakonec odhalit?

Další dětskou knihou, kterou jsme se synem četli před spaním je detektivní příběh s názvem Dva netopýři na talíři. Tohle čtení je trochu složitější, takže můj čtyřletý syn neudržel pozornost, jak by bylo zapotřebí, a proto doporučuju všem malým detektivům, cca od šesti let.

Hlavní hrdinové této pohádkové knihy jsou dva. Páťa a Gába. Páťa je kluk, starší nežb Gába, která je holka. Dohromady tvoří báječnou dvojici, nejen co se týče přátelství, ale také detektivních schopností.
Ve městě se totiž začnou dít věci… Nejdříve se paní Sladké ztratí dva talíře ze soupravy, poté zmizí brýle v optice, do toho stará, rezavá pila – komu bude stará a rezavá pila sloužit? Proč krást starou, rovnou měl ten dotyčný ukrást novou, no ne?
A do toho všeho se začnou na místech, kde by to nikdo netušil, objevovat obrázky dvou netopýrů. Dělá to snad někdo schválně?
Páťa a Gába se rozhodnou, že všemu přijdou na kloub, mají prázdniny, takže proč nezažít pořádné dobrodružství…

„Tajná výprava mohla začít! Potichounku se oblékli, na záda si vzali batohy, do rukou baterky a po špičkách, skoro bez dechu, přešli přes chodbu. Otevřeli dveře, opatrně zavřeli a byli venku.
Gába s Páťou utíkali, co jim nohy stačily. Proběhli přes osvětlené náměstí a zatočili směrem k rodinným domkům na konci města.“

Vždycky jsem říkala, že obdivuju autory samotné pro jejich schopnost, odhodlání a vlastně i odvahu napsat příběh. A myslím si, že napsat příběh pro děti, který bude vtipný, napínavý, plný dobrodružství a nečekaného odhalení na konci, je zapeklitý oříšek. Ovšem autorka se s knihou Dva netopýři na talíři trefila do všech bodů, k tomu si příběh i sama ilustrovala a o to více má můj obdiv.

Když už zmiňuji ilustrace, objevíte tu velké i malé obrázky, díky tomu má text různý rozsah stránek, což zpestřuje samotné čtení. Písmo není nikterak veliké, takže příběh Dva netopýři na talíři doporučím už trochu zdatnějším čtenářům. Pokud ovšem vaše děti si netroufnou, díky krátkým kapitolám, nebo spíše částem knihy, je toto vyprávění vhodné i předčítat.

Když to všechno shrnu, líbil se mi příběh, mě samotnou by to teda nenapadlo! :-), líbily se mi ilustrace a líbilo se mi, jakým způsobem autorka všechny vymyslela. Za mě není proč váhat a pokud máte doma malé detektivy a policajty, co rádi zkouší řešit různé záhady, kupte jim knihu Dva netopýři na talíři, schválně, jestli uhodnou, co se za tím vším skrývá a dokážou odhalit tajemství celého vyprávění.

Hvězdné hodnocení:

Recenze vyšla na webu daramegan.cz