DeTeKTiVové
Bratrům Tomášovi a Kubovi přinese stěhování do nového domu netušené dobrodružství. Připojí se k tajné klučičí partě a společně s novými kamarády se stanou svědky krádeže vzácného obrazu. Důvtipní malí detektivové přivedou policii na stopu zloděje. Zbývá ale objevit záhadně zmizelý obraz…
Dospěláci mají svoji Agathu Christie, pro děti je tu Zuzana Pospíšilová a její dětská detektivka.
Malí čtenáři se mohou těšit nejen na napínavý text a krásné ilustrace Markéty Vydrové, ale také na tajný vzkaz a doprovodné detektivní otázky.
Nenechte si ujít všechny díly detektivní série:
DeTeKTiVové a zachráněné peníze
DeTeKTiVové a podivné krádeže
DeTeKTiVové a falešní stěhováci
DeTeKTiVové a zloději kabelek
DeTeKTiVové a narozeninový případ ….. objednat zde
PRVNÍ LEKCE
V sobotu si kluci dali sraz na hřišti. Tomáš s Kubou slíbili, že s sebou vezmou celou detektivní výbavu a kluky něco naučí.
„Tak co dneska podnikneme?“ vyzvídal Dan.
„Můžeme se třeba naučit dělat odlitky stop,“ navrhl Tomáš a Kuba hned začal z batohu vytahovat sádru.
A k čemu je to jako dobrý?“ zajímal se Vašek.
„Třeba když někdo vyloupí banku a pak při útěku šlápne do hlíny a nechá tam otisk, tak ho policisté poznají podle bot,“ vysvětlil Tom.
„To je dobrý,“ pochvaloval Tadeáš. „Ale tady na hřišti nic nenajdeme, je tu jen tráva nebo kamínky.“
„Tak zajdeme na náměstí. U muzea se kopalo kvůli plynu, tak je tam měkká zem. Ještě tam nepoložili chodník,“ navrhl Dan.
„Super nápad! Jdeme!“ zavelel Vašek.
U muzea bylo skutečně to nejlepší místo na dělání odlitků. Kuba s Tomášem z batohu vybalili vše potřebné. Pak začali vysvětlovat, jak se to dělá: „Nejprve je potřeba stopu ohraničit,“ řekl Tom a Kuba už se v okolí sháněl po vhodném klacíku. Rozlámal ho na čtyři části a podal Tomovi, který udělal kolem stopy ohrádku.
„Pak se musí ve vodě rozmíchat sádra,“ pokračoval Tomáš a vytáhl sklenici s vodou a pytlík se sádrou. „Nakonec se tekutá sádra vylije do stopy.“
„A teď už se jen čeká, až sádra ztuhne“ dodal Kuba.
Kluci byli netrpěliví. Chtěli do sádry každou chvíli dloubat, aby se přesvědčili, jestli už ztuhla. Nejmladší Kuba je za to napomínal a kluci se smáli. Z dlouhé chvíle si začali vyprávět vtipy.
Právě ve chvíli, kdy byl odlitek hotový a všichni ho nadšeně obdivovali, stalo se něco divného. Z muzea rychlými kroky vyšel muž, který měl pod kabátem něco schovaného. Bylo to velké a hranaté a připomínalo to obraz.
PÁTRÁNÍ ZAHÁJENO
Nešlo si nevšimnout, že ten chlap je velmi podezřelý. „Asi máme první případ. Zahajuji pátrání,“ řekl vzrušeným hlasem Tomáš.
Kluci se nejprve běželi podívat do muzea. Zámek byl vylomený a na dveřích visela cedulka s nápisem PŘIJDU HNED.
„Tak je to jasný! Byl to zloděj!“ pronesl do ticha Vašek. Kluci byli jako ochrnutí. Nevěděli, co mají dělat. Jediný Tomáš neztratil duchapřítomnost a rozdělil klukům úkoly: „Vy, Kubo s Vaškem, uděláte odlitek jeho stopy, než to tu někdo pošlape. A pak hned poběžíte na policii. Musíte jim všechno říct. My zatím budeme toho chlapíka stopovat.“
Tomáš, Tadeáš a Dan se rychle rozeběhli, aby podezřelého neztratili z dohledu. Kuba s Vaškem se zatím pustili do práce. Kuba byl sice o dost mladší než Vašek, ale měl mnohem větší detektivní zkušenosti, a tak mohl Vaška alespoň na chvíli řídit.
Když nalili sádru do stopy, jako střely vyrazili na policejní stanici. Teď převzal velení Vašek. Jednak proto, že Kuba se ve městě ještě moc nevyznal, ale hlavně proto, že byl starší.
„Viděli jsme zloděje, kluci ho honí, honem pojďte s námi!“ vyhrknul ze sebe Vašek, jakmile dorazili na policejní stanici. Policista měl zrovna volné ruce, tak popadl svou čepici, vysílačku a přivolal služebního psa. Všichni pospíchali směrem k muzeu. Kluci policistovi po cestě líčili, co se vlastně stalo.
„Máte pravdu, zámek je vylomený!“ přikývl policista. Vyděšená paní z muzea mu potvrdila, že chybí jeden obraz.
Kuba s Vaškem zatím odloupli ztvrdlý odlitek boty a ukázali ho policistovi se psem.
„Kluci, vy jste šikovní, z vás budou jednou určitě policisté.“
„My už jsme DeTeKTiVové,“ prohlásil hrdě Kuba a přitom si vzpomněl na bráchu a zbytek party. „Musíme kluky rychle najít, aby se jim nic nestalo!“ strachoval se. Policista dal svému Azorovi očichat místo činu a zavelel: „Stopa, Azore!“ Azor je okamžitě vedl klikatými uličkami směrem k náměstí.
