Cestování po světě
Dětem se někdy stávají neuvěřitelné příhody. Už se vám někdy poštěstilo objet během letních prázdnin zeměkouli? Navíc v kouzelné létající bedně? Jestli vás takové dobrodružství láká, připojte se k hlavním hrdinům této knížky – Vašíkovi a Tadeáškovi. Nastupte do jejich zázračného bednoletu, nastartujte fantazii a vzhůru na čtenářskou a poznávací cestu!
Vašík a Tedík zavedou v krátkých a jednoduchých příbězích čtenáře téměř na všechny kontinenty. Navíc umějí cestovat i časem, a tak si udělají výlet do pravěku i do budoucnosti.
Malý cestopis pro prvňáčky doprovázejí přitažlivé barevné ilustrace.
Prvňáci Vašík a Tadeášek jsou poprvé bez maminky a bez tatínka na prázdninách. Stráví skoro čtrnáct dní u babičky a dědy na venkově. Tak se těší, co všechno spolu zažijí. Už včera prozkoumali celou vesnici a její okolí. Krajina je tady moc hezká. Potok se klikatí mezi loukami, na kterých se pasou strakaté krávy. Viděli dokonce utíkat zajíce. U rybníka na návsi zase pozorovali kapry a pulce. Pořád měli na co koukat.
Dnes ale pod kůlnou našli starou bednu na brambory, a tak se rozhodli, že z ní něco vyrobí. Nejlépe letadlo, to se hodí vždycky.
Děda jim dal krabičku plnou hřebíků, drát, kladívko, asi sedm prkýnek a volant od traktoru. Kluci ještě našli velkou plechovku, kousek roury a starou kliku od dveří. Uprostřed dvora se potom pustili do díla. Přitloukali prkýnka k bedně tak, aby to vypadalo jako křídla. Několik hřebíků sice ohnuli a párkrát se bolestivě praštili, ale nakonec dřevo pevně drželo. Přidrátovali také volant, kliku a rouru.
Protože jim děda řekl, že výkon každého motoru udávají koňské síly, nastrkali do plechovky všechny figurky koníčků, které mezi svými hračkami našli. Jejich superbedna tak získala sílu pěti koní. Vodovkami pak přimalovali na přední stěnu svého letadla všelijaká kolečka a páčky. Ke klice krasopisně připsali:
VČERA, DNES A ZÍTRA. Bednolet tak bude moci létat nejen v dnešním čase, ale také do minulosti a budoucnosti.
Když se zálibně dívali na výsledek své práce, prohlásil Vašík spokojeně: „To je fakt dost dobré.“ S takovýmhle strojem mohou cestovat třeba až na konec světa i jinam. Umínili si, že podniknou výpravu kolem celé zeměkoule. Mohli by nakouknout namísta, o kterých slyšeli vyprávět nebo která si prohlíželi v knížkách. Cestování je vždycky zajímavé. A začnou klidně hned zítra.
Druhý den chlapci nemohli dospat. Babička se spokojeně usmívala, když viděla, jak jim chutná a jak se těší ven. „Ve městě to nemají,“ řekla si a mrkla na dědečka.
„Kam poletíme?“ zeptal se Tedík, když už byli na dvorečku.
„Všichni lidé pocházejí z Afriky. Tak co kdybychom se tam podívali?“ navrhl Vašík. Sedli si do svého superbednoletu. Pevně přivřeli oči a moc si přáli, aby vzlétl.
Prásk! Prásk! Zarachotilo to uvnitř stroje. Z roury zasršely drobné zlaté jiskřičky. Letadlo poskočilo, pak ještě jednou a už se vznášelo v oblacích. „Hurá,“ křičeli kluci radostí.
Jejich dřevěný bednolet vzbudil v horké Africe úžas. Brzy se kolem nich seběhl dav zvědavců. Nejmenší z nich, sedmiletý Togo, oba cestovatele hezky přivítal. Ukázal jim celou vesnici, u které přistáli. Kolem vyprahlého místa připomínajícího náves stály domky. Jejich tlusté válcovité zdi byly postaveny z hliněných cihel sušených na slunci. Tadeášovi i Vašíkovi se líbilo, jak jsou domečky pěkně pomalovány červenou barvou. Uvnitř byl příjemný chládek. Togova maminka pak všem třem klukům
přinesla limonádu ze šťáv rostlin a zralých banánů. Měla na sobě nádherné barevné šaty. Vlastně to ani nebyly šaty. Jen dlouhý pruh látky obtočený kolem těla. „Takové by se líbily mamince,“ řekl Vašík.
Togo se zasmál: „Ty šaty se jmenují kangas a říká se jim mluvící šaty. Píší a malují se na nich mezi květy různé vzkazy. Třeba – zahoď špatnou náladu, usměj se na mě, nehádej se a podobně.“
Vtom venku zaslechli zvuky bubnů, zpěv a smích. Na udusané návsi se tančilo. Afričané milují hudbu a tanec. Kluci si vesele podupávali spolu s nimi. Docela jim to šlo. Potom poděkovali za krásnou vyřezávanou masku, kterou jim Togo daroval. Rozloučili se a spěchali domů. Však už byl čas. Babička právě vyšla na zápraží a volala je.
